GÖTZENBURG

Florian Geyer (*okolo 1490 v Giebelstadtu/Ochsenfurt; † 10. Juni1525 v Gramschatzer Wald u Würzburgu, byl německým rytířem a diplomatem.

Narodil se okolo roku 1490 jakožto nejmladší ze tří bratří a po jejich i otcově předčasné smrti zdědil úctihodné jmění i rozsáhlé pozemky, které mu neomezeně dovolily finančně bezstarostný a svobodný život.

1512/13 jej zavedla jedna cesta k anglickému králi. R.1517 byl po sporu o daně s nadací v Neumünsteru, která po něm požadovala zaplatit 350 let starou pohledávku bez potvrzení, exkomunikován a zůstal až do své smrti v Bannu. R.1519 sloužil jako vazal markraběte Kazimíra von Ansbach ve vojsku švábského spolku jako velitel žoldnéřů v trestné expedici proti hraběti Ulrichovi von Württenberg a mimo jiné také proti jeho správci v Möckmühlu, Götzovi von Berlichingen.

Roku 1519 vstoupil Geyer na přání svého lenního pána markraběte Kazimíra von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth do služeb jeho bratra, velmistra německéhom řádu Albrechta von Brandenburg-Preussen, aby ho podpořil při hrozícím vypořádávání s králem Polska, jakožto zkušeného velitele. V letech 1915-1523 byl ve velmistrových službách jako velitel oddílu, pro kterého, když se vojenská situace nevýhodně vyvinula, navštěvoval evropské dvory v diplomatických misích. Vedl r. 1520 jednání o klidu zbraní s polskem a zúčastnil se jednání „Schweinfurtských rytířských dnů“. V tom samém roce doprovázel svého knížete na rozhovor s Martinem Lutherem ve Wittenbergu. Byl přesvědčeným přívržencem Luthera a při vypuknutí selské války v r.1525 byl činný jako poradce a vůdce jednání tauberských sedláků. Mimo jeho pomoci při organizování selského vojska a vypracování strategických zásad postavil ze svého jmění několik set můžů čítající silnou základní skupinu v selské armádě všeobecně známou jako „Černá tlupa“. Jako vyjednávači se mu podařilo vyhrát více malých měst mimo jiné Rothenburg, nebo Tauber. Vedl vyjednávání mezi Würzburgem a markrabětem Kasimírem von Brandenburg-Ansbach-Bayreuth. V boji proti zemskému knížetství jeho cílem bylo odstranění církevních a šlechtických výsad opírajících se o evangelium, jakožto morální podklad. Díky svým vyhraněným názorům se nedokázal prosadit u radikalizujících sedláků a narazil i vzhledem ke svému šlechtickému původu na nedůvěru. Nejdříve, když skupiny švábského spolku se pod vedením Georga Truchsesse von Waldburg-Zeil se daly na pochod proti sedlákům a zasadily jim těžké porážky, byl na radu Geyera učiněn pokus o vyjednání míru a to prostřednictvím jeho vlastního lenního pána markraběte Kazimíra. Geyer odcestoval do Rothenburgu čekat na Kazimírovu eskortu. Po porážce sedláků v rozhodující bitvě u Ingolštatu v Unterfranken a Königshofen, byl na eskortu čekající Geyer radními města Rothenburg z věsta vyhoštěn a odejel koňmo sám na sever. V noci ze dne 9.června na 10.června byl dvěma poddanými svého švagra Wilhelma von Grumbach v Gramšatzkém lese u Würzburgu zapíchnut a oloupen.O osudum jeho mrtvoly není nic známo.

Vznik legend

Vzhledem k dobrovolnému vzdání se života v luxusu a bez vlastního ručení za svoje přesvědčení se hodil Florián Geyer daleko lépe než pochybná figurka  Götze von Berlichingen za vzor a byl ideology a demagogy devatenáctého a dvacátého století podle sil instrumentalisován.